Přesný výskyt týraných, zanedbávaných a zneužívaných dětí není znám, předpokládá se ale, že je takto zacházeno přibližně s 1 – 2 % dětí. Jde o děti již od raného věku, často jde o děti do 6 let věku. Sexuálním zneužíváním jsou ohroženy především dívky.
Týrání, zanedbávání nebo zneužívání dětí není v ČR statisticky sledováno, není samostatně evidován ani výskyt trestných činů páchaných na dětech nebo mladistvých. Evidence trestných činů je v kompetenci Ministerstva spravedlnosti ČR, nicméně jde jen o dílčí část problematiky. Počet ohlášených případů týraných a zneužívaných dětí dle dat Ministerstva práce a sociálních věcí neklesá.
V letech 2001 – 2003 se uskutečnil výzkum Retrospektivní studie fyzického a psychického týrání v dětství u dospělé populace ČR. Necelých 70 % dotázaných uvedlo, že se v dětství či v mládí opakovaně setkali s některou z forem psychického týrání. Nejčastěji byl původcem označován otec, dále matka a následně pedagogický pracovník. Téměř 60 % těch, kteří zažili takové zacházení, pociťuje následky, a to např. v podobě nízkého sebevědomí, pocitů méněcennosti, sklíčenosti, úzkostí atp. Tělesné týrání v dětství zažilo 24 % dotázaných. Nejčastěji to byli opět rodiče a téměř polovina tělesně týraných zažívala toto zacházení už v předškolním věku. Více zde: Česko-slovenská pediatrie - Číslo 11/2003 - str.716-721 nebo Psychické a fyzické týrání v dětství u dospělé populace ČR - Nadace Naše dítě
Týrání, zanedbávání nebo zneužívání dětí není v ČR statisticky sledováno, není samostatně evidován ani výskyt trestných činů páchaných na dětech nebo mladistvých. Evidence trestných činů je v kompetenci Ministerstva spravedlnosti ČR, nicméně jde jen o dílčí část problematiky. Počet ohlášených případů týraných a zneužívaných dětí dle dat Ministerstva práce a sociálních věcí neklesá.
V letech 2001 – 2003 se uskutečnil výzkum Retrospektivní studie fyzického a psychického týrání v dětství u dospělé populace ČR. Necelých 70 % dotázaných uvedlo, že se v dětství či v mládí opakovaně setkali s některou z forem psychického týrání. Nejčastěji byl původcem označován otec, dále matka a následně pedagogický pracovník. Téměř 60 % těch, kteří zažili takové zacházení, pociťuje následky, a to např. v podobě nízkého sebevědomí, pocitů méněcennosti, sklíčenosti, úzkostí atp. Tělesné týrání v dětství zažilo 24 % dotázaných. Nejčastěji to byli opět rodiče a téměř polovina tělesně týraných zažívala toto zacházení už v předškolním věku. Více zde: Česko-slovenská pediatrie - Číslo 11/2003 - str.716-721 nebo Psychické a fyzické týrání v dětství u dospělé populace ČR - Nadace Naše dítě