Syndrom CAN

Co je syndrom CAN

Syndrom CAN je pojem používaný pro důsledky konání blízkých osob vůči dítěti, které mu dlouhodobě škodí, a to nejen po tělesné stránce, ale může poškozovat i jeho duševní stav nebo jiné oblasti vývoje dítěte. Pojem syndrom CAN je odvozen z anglického termínu Child Abuse and Neglect, a proto hovoříme také o syndromu týraného, zneužívaného a zanedbávaného dítěte. V krajním případě může takové zacházení s dítětem způsobit i jeho smrt. Dítě je takto poškozováno nejčastěji svými rodiči případně dalšími členy rodiny, děje se tak tedy v prostředí, které by mělo být pro děti bezpečné a od lidí, které by měli toto bezpečí zajišťovat. I samotný tento fakt dítě traumatizuje. Jde o zneužití fyzické síly, psychické nadřazenosti a moci dospělého nad dítětem.
 
Syndrom CAN představuje závažný společenský problém, který ohrožuje zdravý fyzický i psychický vývoj dítěte. Důsledky takového zacházení mohou negativně ovlivnit přístup dítěte sama k sobě, k ostatním lidem i světu kolem, mohou přetrvávat po celý život. Mezi nejčastěji pozorované patří:
* selhávání ve škole,
* narušená komunikace, zvýšená pohotovost k agresivním reakcím, poruchy v sociálních interakcích, v navazování a udržování vztahů, snížená frustrační tolerance,
* neurotické poruchy, zvýšené napětí, poruchy spánku, úzkostné stavy, snížené sebevědomí, zhoršené sebepojetí, depresivní ladění, sklony k sebepoškozování až sebevražedným projevům, pocity viny,
* psychosomatické obtíže (např. bolesti břicha, hlavy),
* problémy v projevech chování - agresivní projevy, poruchy sexuálního chování, útěky z domova, odmítání autority, vzdor, vyčleňování se, izolace,
* zneužívání návykových látek a jiné závislosti.
 
Syndrom CAN není přímo jasně vymezen konkrétními diagnostickými kritérii, je ale zastoupen v řadě dílčích diagnóz (syndromy týrání, problémy spojené s údajným tělesným týráním dítěte, neurotické, stresové a somotoformní poruchy, atp.). Syndrom CAN zahrnuje různé formy nešetrného zacházení s dětmi:
* Fyzické týrání (tělesné ubližování)
* Psychické týrání (nadávky, opakovaná kritika, ignorování dítěte, podceňování)
* Sexuální zneužívání (bezdotykové, kontaktní)
* Zanedbávání
* Systémové týrání (druhotné ponižování a podstupování nešetrných nebo zbytečných zákroků, upírání práva dětem)
* Sekundární viktimizace (opakované výpovědi, obviňování dítěte)
* Münchhausenův syndrom v zastoupení
* Syndrom třeseného dítěte
* Specifické týrání (bránění v léčbě, ohrožení zdravého vývoje alternativními postupy přes nesouhlas odborného lékaře)