Základní definice: šikana je úmyslné a opakované fyzické i psychické ubližování slabšímu jedinci (skupině) silnějším jedincem (skupinou).
Šikanování ve školním prostředí je tedy agresivní chování dítěte, žáka/žákyně, studenta/studentky vůči jinému žákovi, případně skupině žáků. Jedná se o opakované (nikoliv nutně) chování, které je založeno na vědomé, záměrné, úmyslné a obvykle skryté snaze ublížit fyzicky, emocionálně a/nebo sociálně. Šikana je charakteristická nepoměrem sil, bezmocností oběti, nepříjemností útoku pro oběť a samoúčelností agrese (MŠMT, 2016).
Hlavním úkolem rodičů i učitelů je šikanu rozpoznat, být vnímaví k jejím nenápadným signálům. Většina obětí šikany se snaží svou situaci co nejdéle udržet v tajnosti, bojí se někomu svěřit. Důvody pro to mohou být různé (strach z odplaty agresorů, strach z reakce rodičů, stud dítěte za své postavení, ponížení, pocit, že mu nikdo nebude věřit, že ztratí své poslední kamarády, když bude žalovat apod.). Pokud tedy chceme zjistit, zda se dítě nestalo obětí šikany, musíme se na ně aktivně zaměřit. K podezření mohou vést jakékoli odlišnosti, změny v jeho dosavadním chování či v chování jeho blízkého okolí.
Nepřímé ukazatele:
* chování nebo vzhled dítěte
* strach jít ráno do školy
* záškoláctví
* opakované bolesti hlavy či břicha
* zhoršení prospěchu ve škole
* ztráta zájmu o učení
* porucha soustředění
* pobývání v blízkosti učitelů
* ustrašené vystupování
* pozdní návraty ze školy
* návraty s poškozeným a ušpiněným oděvem
* dítě se vrací ze školy vyhladovělé
* modřiny, odřeniny bez věrohodného vysvětlení
* opakovaná ztráta peněz či osobních věcí
* dítě žádá o peníze pod různými záminkami
* špatné usínání, noční můry
* smutná nálada
* apatie, někdy naopak nezvyklá agresivita
Šikanování ve školním prostředí je tedy agresivní chování dítěte, žáka/žákyně, studenta/studentky vůči jinému žákovi, případně skupině žáků. Jedná se o opakované (nikoliv nutně) chování, které je založeno na vědomé, záměrné, úmyslné a obvykle skryté snaze ublížit fyzicky, emocionálně a/nebo sociálně. Šikana je charakteristická nepoměrem sil, bezmocností oběti, nepříjemností útoku pro oběť a samoúčelností agrese (MŠMT, 2016).
Hlavním úkolem rodičů i učitelů je šikanu rozpoznat, být vnímaví k jejím nenápadným signálům. Většina obětí šikany se snaží svou situaci co nejdéle udržet v tajnosti, bojí se někomu svěřit. Důvody pro to mohou být různé (strach z odplaty agresorů, strach z reakce rodičů, stud dítěte za své postavení, ponížení, pocit, že mu nikdo nebude věřit, že ztratí své poslední kamarády, když bude žalovat apod.). Pokud tedy chceme zjistit, zda se dítě nestalo obětí šikany, musíme se na ně aktivně zaměřit. K podezření mohou vést jakékoli odlišnosti, změny v jeho dosavadním chování či v chování jeho blízkého okolí.
Nepřímé ukazatele:
* chování nebo vzhled dítěte
* strach jít ráno do školy
* záškoláctví
* opakované bolesti hlavy či břicha
* zhoršení prospěchu ve škole
* ztráta zájmu o učení
* porucha soustředění
* pobývání v blízkosti učitelů
* ustrašené vystupování
* pozdní návraty ze školy
* návraty s poškozeným a ušpiněným oděvem
* dítě se vrací ze školy vyhladovělé
* modřiny, odřeniny bez věrohodného vysvětlení
* opakovaná ztráta peněz či osobních věcí
* dítě žádá o peníze pod různými záminkami
* špatné usínání, noční můry
* smutná nálada
* apatie, někdy naopak nezvyklá agresivita
Přímé ukazatele:
* chování okolí vůči dítěti
* úmyslné ponižování
* hrubé žertování a zesměšňování
* nadávky
* neustálé kritizování a zpochybňování
* poškozování a krádeže osobních věcí
* poškozování oděvu
* výsměch
* pohrdání
* omezování svobody
* bití, kopání, jiné tělesné napadání
* chování okolí vůči dítěti
* úmyslné ponižování
* hrubé žertování a zesměšňování
* nadávky
* neustálé kritizování a zpochybňování
* poškozování a krádeže osobních věcí
* poškozování oděvu
* výsměch
* pohrdání
* omezování svobody
* bití, kopání, jiné tělesné napadání
