Projevy rasismus, homofobie či politického extremismus nejsou na českých školách systematicky sledovány a neexistují meziročně srovnatelná adekvátní data.
Podle výzkumných sond převládá mezi dětmi pozitivní přístup ke spolužákům asijského původu či z postsovětských republik (Vietnamci, Ukrajinci). Také k Židům či osobám s homosexuální orientací mají žáci celkově pozitivní či neutrální postoje.
Negativní postoje mají žáci nejčastěji vůči Romům a v posledních letech také vůči kategorii „migrantů“, muslimům či Arabům. Žáci tak svými postoji kopírují celkové postoje české veřejnosti, která se v dospělé populaci nejčastěji negativně vymezuje proti Romům a v posledních letech také proti muslimům a imigrantům z blízkého východu.
Ve studentských parlamentních volbách z roku 2017, které organizuje Člověk v tísni, hlasovalo 40 068 žáků. Strany, které politologové řadí ke stranám populistickým či extremistickým, získaly následující podíl hlasů:
Svoboda a přímá demokracie – Tomio Okamura (SPD) 7,76 % hlasů
ROZUMNÍ – stop migraci a diktátu EU 3,57 %
Komunistická strana Čech a Moravy 3,29 %
Blok proti islamizaci – Obrana domova 3,08 %
Dělnická strana sociální spravedlnosti 1,12 %
Podpora jednotlivých politických stran je tak mezi žáky relativně nízká, v součtu získali nicméně strany tohoto typu přibližně 20 % hlasů.
