Home Závislostní chování
wellness centrum san antonio cialis koupit Patio drogy metairie la
seznam článků
Závislostní chování
Vznik, rozvoj a důsledky závislosti
Prevence
Pomoc a léčba
Výzkumy, zprávy
Strategicé dokumenty
Aktuality
Organizace, informace
Všechny strany

 

Vymezení pojmu závislost
Světová zdravotnická organizace (SZO, World Healt Organisation) roku 1964 formulovala pojem závislost jako „stav, při kterém absence látky nebo jiného podnětu vyvolává v organismu fyzické nebo duševní obtíže. Vzniká po opakovaném nebo chronickém užívání látky, ale i při určité činnosti, která přináší nadměrné uspokojení“ (prevence-info.cz) Závislost je tedy stav, při kterém jedinec prožívá silnou touhu, chtíč (craving) užít látku, látky, či provozovat činnost, přestože ví o rizicích s tím spojených. Užívání látky či provozování činnosti zastiňuje jiné činnosti, kterým se jedinec dříve rád věnoval, poškozuje vztahy, zdraví, finanční situaci jedince atd. Závislosti můžeme dělit na látkové (závislosti na legálních i nelegálních návykových látkách) a nelátkové (např. gambling).

 

Obecná charakteristika
Návykové látky jsou takové látky, jejichž užívání může způsobit vznik fyzické i psychické závislosti. Za legální návykové látky označujeme ty, jejichž výroba, držení a konzumace jsou za určitých podmínek zákonem povoleny (v ČR alkohol, tabák a další), nelegální návykové látky (NNL) jsou ty. jejichž držení, výroba, pěstování, prodej atd. je klasifikováno jako trestný čin nebo přestupek. Kromě vzniku závislosti s sebou nesou NNL ještě riziko zákonných postihů a zvýšené zdravotní riziko (nelegálně vyráběné a prodávané návykové látky nemají jasný obsah účinné látky a mohou obsahovat zdraví škodlivé příměsi).

 

Přehled jednotlivých návykových látek, legálních i nelegálních, jejich účinků a rizik naleznete například na těchto stránkách:

o.s. Prev-Centrum

o.s. SANANIM-drogová poradna

Národní monitorovací středisko pro drogy a drogové závislosti

 

 

 

 

 

 

 

 

 



Vznik a rozvoj závislostí - rizikové versus protektivní faktory

Ohrožení vznikem závislosti je vždy dáno souhrou několika okolností. Okolnostem, které přispívají vzniku a příp. rozvoji nežádoucího chování říkáme rizikové faktory, okolnostem, které naopak vznik a rozvoj takového chování spíše brání a podporují zdravý životní styl, říkáme faktory projektivní. Rizikové a protektivní faktory nacházíme v oblasti osobnosti jedince, jeho rodinného prostředí, komunity, v níž žije (vč. školy) i jeho vrstevnické skupiny.

Za faktory předcházející riziku užívání návykových látek, tzv.protektivní faktory, lze považovat především:


*  dobré rodinné zázemí, bezpečné vazby
*  sebedůvěra jedince
*  schopnost kritického myšlení
*  dovednost odmítat

 

O protektivních faktorech obecně se více dočtete například na stránkách odrogach.cz.

Jak může protektivně působit rodina se dočtete na odrogach.cz v v této rubrice.

O tom jak může pozitivně působit na své žáky škola se dočtete na těchto stránkách ZDE

Podrobněji se tématu vzniku a rozvoje závislostí věnuje i článek Mgr. Veroniky Pánkové z Pražského centra primární prevence. Ke stažení ZDE

 

Důsledky, rizika užívání návykových látek


Vznik závislosti je jen jedním z možných rizik užívání návykových látek (NL). Užívání s sebou nese také ve fázi experimentu či jednorázového užití zdravotní rizika (liší se dle jednotlivých látek – podrobně např. na Prevcentrum.cz).

Specifikem užívání nelegálních návykových látek (NNL) je riziko střetu se zákonem (více na stránkách Právní poradny A.N.O.) Lidé užívající NNL získávají finance na tyto látky často nelegálním způsobem, nelegální je i nabízení návykové látky jiné osobě, jedinec pod vlivem NL se také sám snadněji stane obětí trestného činu. Zákaz držení a užívání NL bývá i součástí školního řádu. V souvislosti s užíváním NL je tedy riziko potíží ve škole jak při nedodržování školního řádu, tak pro časté absence (kvůli užívání NL, jejich dopadům, shánění financí atd.), ale i pro nezvládání učiva. S užíváním některých NNL je spojena i riziková aplikace (např. injekční aplikace), která s sebou nese specifická zdravotní rizika.

 

Jak poznat, že se něco děje

 

Známky intoxikace NL se liší dle jednotlivých látek, nicméně signály toho, že je něco v nepořádku bývají podobné:
*  výrazná změna ve stylu oblékání, často úpadek péče o zevnějšek, výrazné zhoršení kvality pleti
*  výrazný změna váhy, často hubnutí, výkyvy v chuti k jídlu či nechutenství
*  opadnutí dřívějších zájmů
*  radikální změna kamarádů
*  nápadné střídání nálad
*  zvýšená únava, spaní přes den
*  lhaní, krádeže, absence ve škole, propad ve školním výkonu
*  drogy jako časté téma rozhovorů
*  tajnůstkářství
*  nalezení „feťáckého nádobíčka“ (injekční stříkačky – inzulínky, lžičky, škrtidlo apod.) a dalších propriet (malé sáčky, psaníčka, krabičky, šlukovky…)

Potíž je ovšem v tom, že téměř veškeré výše zmíněné signály mohou být pouze doprovodnou známkou dospívání.
Podrobné informace školám a školským pracovníkům poskytuje Metodické doporučení k primární prevenci rizikového chování u dětí, žáků a studentů ve školách a školských zařízeních (ke stažení ZDE), tématem se také obsáhle zabývá server o.s. SANANIM Odrogach.cz

 

 

 


 

* Prevence v adiktologii
 
Prevence v adiktologii, tzn. prevence závislostního chování, zahrnuje všechny aktivity působící preventivně v oblasti užívání návykových látek a tzv. nelátkových závislostí. V primární prevenci je, krom prevence užívání nelegálních návykových, kladen velký důraz na prevenci užívání legálních návykových látek, tj. alkoholu a tabáku, zvláště pak v cílové skupině dětí školního věku. V této oblasti se často dostáváme na hranici indikované prevence a včasné intervence. Prevence nelátkových závislostí se věnuje oblasti gamblingu, hraní PC her apod.

1.    Nespecifická primární prevence
se zaměřuje na posílení vlastního sebehodnocení, zájmu o vlastní zdraví, dovednost odmítnout, posilování zdravých vztahů s vrstevníky, rodinou i autoritami, otevřenost a komunikaci, schopnost dosahovat naplňujících emocí bezpečným způsobem a další.

2.    Specifická primární prevence
a/    Všeobecná primární prevence seznamuje různorodou formou (edukace, trénink, zážitkové metody) s riziky vyplývajícími z užívání návykových látek i nelátkových závislostí, podává objektivní informace, nezastrašuje.
b/    Selektivní a indikovaná primární prevence se zaměřuje na depistáž a následnou skupinovou a individuální práci s rizikovými jedinci a skupinami. Obzvlášť v případě užívání legálních návykových látek (alkohol, tabák) a nelátkových závislostí (především hraní PC her) se často stírá hranice mezi indikovanou prevencí a včasnou intervencí. Vhodné je použít některý ze screeningových nástrojů (např. Preventure, Unplagged) pro indikaci a další práci s rizikovou skupinou.

Autorem textu je Mgr. et MgA. Markéta Čermáková, PCPP

 

 

* Prevence zneužívání návykových látek

Prevence zneužívání návykových látek je téma, které zahrnuje velmi široké spektrum aktivit. Jejím cílem je zmírnit škody působené návykovými látkami. To znamená, že se snaží nejenom zabránit vzniku závislosti, ale působí i při jejich průběhu. Uplatňuje se na úrovni rodiny, školy, obce i celospolečenské.
„Někdy se v souvislosti s návykovými látkami hovoří pouze o prevenci vzniku závislosti na nich. Takové pojetí prevence by bylo příliš úzké. Světová zdravotnická organizace místo toho hovoří o prevenci problémů působených alkoholem (nebo jinými návykovými látkami). Nejde totiž jen o to, předcházet vzniku závislosti, ale i o to, předcházet řadě dalších škod, které jsou na závislosti vázány. Příkladem mohou být dopravní nehody pod vlivem návykových látek, předávkování u dospívajícího, který s drogami experimentuje, nebo toxické psychózy po halucinogenech, které nezřídka postihují i lidi, kteří nejsou na drogách závislí. Cílem prevence je tedy předcházet všem škodám působeným návykovými látkami včetně vzniku závislosti.“  (Nešpor, Csémy, 1996b, s.6)
Mezi v ČR realizovanými preventivními programy můžeme uvést přednášky ve školách, informační kampaně, peer programy, snižování dostupnosti návykových látek, léčbu nebo mírnění následků  a mnoho dalších. Zaměřila jsem se dále především na prevenci v rámci rodiny, na ty faktory, které mohou posílit riziko vzniku závislosti a na ty, které naopak přispívají k jeho snížení:

•    Jsou to především způsoby projevování zájmu, schopnost získat si důvěru dítěte. Je třeba věnovat mu pozornost, naslouchat jeho problémům. Nechat ho projevovat jeho názory. Součástí prevence je informovanost o návykových látkách, je třeba se tomuto problému nevyhýbat, ale umět o něm s dětmi diskutovat. Poskytnout jim příklad vyváženého životního stylu, možnost najít si hodnotné záliby. Ideální výchovný styl je vřelý a středně omezující. Nejlépe jsou na tom děti z rodin, kde dostávají lásku, zájem a pozornost, ale kde také existuje řád a předvídatelné prostředí. Považuje za prospěšné nabídnout dětem dobré hodnoty a vzory, například postoj k alkoholu a jiným návykovým látkám v rodině ovlivní postoje dospívajících v budoucnu. Je třeba dítě podporovat, aby bylo zdravě sebevědomé, pokud si váží samo sebe a svého zdraví, dokáže spíše odmítat a spíše dosahuje svých cílů. Dobrá spolupráce mezi dospělými, kteří se o dítě starají, pronikavě zvyšuje naději na úspěch.

Způsob prevence se také liší podle věku dítěte:


•    V prenatálním období je zapotřebí pečovat o tělesné zdraví, vyhýbat se návykovým látkám, včetně alkoholu a tabáku, dbát na dobrý psychický stav matky. (Nešpor, 2001) Plod v prenatálním období velmi citlivě reaguje na psychický stav matky, zejména vnímá stres, který prožívá. Jestliže matka užívá k překonání stresu tlumivé látky, přenese se tato informace i na plod a dojde k imprintu, kódu, vzoru, jak řešit zátěžové situace. Tento vzor se může uplatnit pokud se jedinec v budoucnu setká se stejně působící látkou, zažije sice nový, ale také již dávno poznaný efekt. Pozitivní zpětná vazba může posilovat vznik návyku (Kudrle).
•    Dalším důležitým obdobím vývoje dítěte je novorozenecký a kojenecký věk, Nešpor (2001) považuje za vhodný častý fyzický kontakt, dlouhodobé kojení, citlivé a pohotové reagování na potřeby dítěte, bezpečné, předvídatelné a podnětově dostatečně bohaté prostředí.  
•    V batolecím období je vhodné trpělivě a důsledně vymezovat hranice toho, co je možné a co ne.
•    V předškolním věku je třeba komunikovat s dítětem kongruentně, tak, aby byla slovní a mimoslovní část sdělení v souladu, poskytovat vřelost a dostatek času. Obraz světa, který rodiče nabízejí, by měl odpovídat skutečnosti a usnadnit fungování. V tomto věku se dítě musí naučit vytvářet sociální kontakty mimo rodinu, respektovat normy, hranice a nutná omezení, osvojovat si první sociální role.
•    V mladším školním věku by rodiče měli zabránit dostupnosti návykových látek v rodině. Je třeba dbát na to, aby se dítě pohybovalo pokud možno v bezpečném prostředí a aby byl zajištěn přiměřený dohled.
•    V dospívání povzbuzovat ke kvalitním zájmům a zálibám, umožnit rozvoj jeho schopností a nadání, ale zároveň na něj neklást nerealistické nároky. Prohlubovat svoji znalost pozitivních alternativ k návykovým látkám. Všestranně rozvíjet osobnost dospívajícího a připravovat ho na život mimo rodinu. Získávat dovednosti v oblasti sebeuvědomování, relaxace, autoregulace. Schopnost předvídat následky svého jednání, mediální gramotnost (Nešpor, 2001). Tento výčet ideálních dovedností se dá pojmout jako doporučení, neboť v praxi bude zřejmě velmi obtížné splnit všechny nároky kladené na výchovu.

Stuchlík (1999, s. 40) zmiňuje ve společnosti vžitou představu uživatele drog: „Do říše bájí patří obraz uživatele drog  jako špinavého, pološíleného bezdomovce neurčitého věku a pohlaví, který se potuluje na okraji společnosti. Současní uživatelé jsou převážně šestnáctiletí až dvacetiletí mladí lidé. Většinou studenti středních škol, dosud bez jakýchkoliv potíží ve studiu nebo doma. Čistí, upravení, o drogách dobře informovaní. Statistiky uvádějí, že každý třetí středoškolák zkusil marihuanu. Odhaduje se, že pervitin vyzkoušelo 30-40% středoškoláků. Statisticky je pravděpodobné, že značná část rodičů by mohla zjistit, že se potomek nějakým způsobem o drogy „otřel“ (ať už formou jednorázového experimentu, krátkodobým občasným konzumem nebo jinak).“
Je nezbytné neustále zvyšovat povědomí většinové společnosti o drogové problematice, protože je zjevné, že dnes se tento problém týká opravdu všech, ne pouze specifické úzké skupiny obyvatel.

Autorem textu je Mgr. Veronika Pánková, PCPP

 

* Prevence ve školách a školských zařízeních

 

Metodické doporučení MŠMT k primární prevenci rizikového chování u dětí, žáků a studentů ve školách a školských zařízeních naleznete ZDE

 

Publikace Jak ve škole vytvořit zdravější prostředí nabízí stručný souhrn základních informací k tématu školní drogové prevence, souhrn toho co bylo prokázáno jako efektivní a navíc také informace o tom jak a proč prevenci vyhodnocovat. Obsahuje nejen informace o tom jak připravit, naplánovat a realizovat školní program prevence užívání drog, ale i řadu praktických pomocných návodů a nástrojů k jejich realizaci. Výjimečná je především proto, že nabízí stručné informace a jednoduché nástroje pro evaluaci programu či vyhodnocení aktuální situace.

Elektronická verze publikace ke stažení na stránkách NMS ZDE

Publikace Evropské standardy kvality v oblasti prevence: stručný průvodce - Tuto verzi stručného průvodce k Evropským standardům kvality v oblasti protidrogové  prevence  připravili  Angelina  Brotherhoodová  a  Harry  R.  Sumnall  a financovalo ji centrum EMCDDA. Cílem  tohoto  průvodce  je  zpřístupnit  praktické  informace  ohledně  standardů kvality v oblasti protidrogové prevence. Zahrnuje popis osmi fází cyklu protidrogové prevence spolu se sebereflexivním kontrolním seznamem, který lze použít při plánování a implementaci aktivit v oblasti protidrogové prevence.

Elektronická verze publikace ke stažení na stránkách NÚV ZDE

 

 

 


 

Pomoc a léčba - typy služeb

 

Aktuální adresář zařízení v ČR, která poskytují adiktologické služby, (s vyhledáváním dle typu služby a regionu), naleznete na stránkách Národního monitorovacího střediska pro drogy a drogové závislosti v rubrice Mapa pomoci


 

V současné době existuje v ČR ucelený systém péče o uživatele drog i jejich blízké, které jejich závislost zasahuje. Velmi důležitá je fungující vzájemná komunikace a spolupráce mezi jednotlivými zařízeními, poskytujícími různé druhy péče. Uvádím zde pouze jejich stručný přehled.
Formy intervence postupují chronologicky od prvního kontaktu klienta, přes léčbu, až po jeho podporu ve snaze znovu se začlenit do společnosti.

 

STREETWORK (terénní práce)
Nízkoprahový program harm reduction - snižování negativních dopadů. Hlavní náplní terénní práce je kontaktování klientů, výměna sterilního injekčního materiálu za použitý, distribuce kondomů a poskytování informací o bezpečném způsobu užívání. Pokud se terénnímu pracovníkovi podaří získat důvěru klienta, může ho případně nasměrovat k využívání jiných forem péče, nebo mu poskytnout informace o léčbě a další odborné pomoci.

 

KONTAKTNÍ CENTRA
Hajný in Vodáčková a kol. (2002, s.434): „Místa,kde lze zčásti anonymně měnit jehly, získat informace o léčbě a zdravotních rizicích. Mnohde bývá k dispozici zdravotní sestra či lékař. Kontaktní centra také často evidují zájemce o léčbu v dalších zařízeních a zprostředkují jejich přijetí. V některých probíhají i tzv. motivační skupiny, kde se scházejí ti, kteří o abstinenci uvažují, ale ještě se plně nerozhodli.“
Podle mého názoru, který jsem měla možnost konfrontovat při své stáži v pražském nízkoprahovém zařízení Drop in, je největší výhodou kontaktních center jejich anonymita (i když v prostředí menšího města je situace jistě komplikovanější). Domnívám se, že tato forma poskytování péče je velmi účinná v oblasti mírnění negativních dopadů užívání drog, ať už z hlediska předcházení zdravotním rizikům nebo psychologické podpory klientů, a tak  pozitivně ovlivňuje výskyt sociálně nežádoucích jevů ve společnosti.

Řada kontaktních center poskytuje pomoc a poradenství také rodinným příslušníkům, partnerům a osobám blízkým.

 

AMBULANTNÍ LÉČBA

Denní stacionář - intenzivní ambulantní program s celodenním programem. Určen pro klienty s funkčním rodinným a sociálním zázemím, kteří mají možnost se denně účastnit terapeutického programu.

AT ambulance - psychiatrické ordinace specializované na problematiku závislostního chování. Poskytují individuální léčebný i doléčovací program, v některých případech kombinovaný i s psychologickou terapeutickou pomocí.

 

ÚSTAVNÍ LÉČBA
Za indikaci k jejímu použití považují zejména:
•    stavy, u kterých je nutná nepřetržitá nebo průběžná asistence  zdravotníka (např. těžké odvykací syndromy, psychotické stavy, suicidální stavy)
•    těžké emoční a behaviorální problémy
•    vysoká rezistence vůči léčbě
•    nebezpečné nebo nevhodné přirozené sociální prostředí klienta
•    léčba je nařízena soudem nebo okresním úřadem
Autoři doporučují použít jednotlivé intervence a uzpůsobit délku hospitalizace individuálním, specifickým potřebám klientů. Léčba je hrazena pojišťovnou, obvykle se zde využívá psychoterapie, poradenství, v některých případech farmakoterapie.

 

TERAPEUTICKÉ KOMUNITY
 „Terapeutická komunita pro závislé je bezdrogová modalita (rezidenční léčby – pozn. autorky) využívající jedinečný sociálně psychologický přístup k léčbě drogové závislosti. Jejím charakteristickým prostředím je společné komunitní bydlení. Terapeutické komunity nabízejí širokou škálu služeb zahrnujících služby sociální, psychologické, vzdělávací, lékařské, právní a sociálně právní. Tyto služby jsou ale koordinovány v souladu s tradičním přístupem rezidenční terapeutické komunity.“ (De Leon, 2002, s.134)


DOLÉČOVACÍ CENTRA - Následná péče
„Doléčovací centra poskytují škálu služeb pro klienty, kteří prošli léčbou ústavní nebo v terapeutické komunitě. Obvykle jde o poradenství, skupinovou terapii, klubovou činnost, sociální rehabilitaci a chráněné bydlení. Zvláště klienti, kteří se vracejí zpět do původního prostředí – podobných rodinných vztahů, situace bez přátel, bez zaměstnání, tuto pomoc nezbytně potřebují, aby bez drog vydrželi.“ (Hajný in Vodáčková a kol., 2002, s. 435)
Domnívám se, že návrat do skutečného života je pro abstinující uživatele mnohdy těžší než samotná léčba. Často je nutné, aby zpřetrhali všechny své sociální kontakty, odešli trvale z prostředí, ve kterém užívali drogy, a vytvořili si zcela nový životní styl. To je situace, která by byla zcela jistě traumatická i pro člověka, který za sebou nemá problémy se závislostí, o to je to těžší s tímto handicapem. Velké procento problémových uživatelů nemá dokončenou střední školu, velmi často právě po ukončení léčby musí řešit důsledky trestné činnosti, které se dopouštěli v době drogové kariéry, splácet dluhy, zachraňovat poškozené vztahy s rodinou, hledat si zaměstnání atd. K tomu všemu se přidružuje nízké sebehodnocení, pocit promarněného času (často i několika let) na drogách, nepřipravenost řešit každodenní situace bez pomoci intoxikace. Z těchto důvodů je role doléčovacích center nezastupitelná.

 

SUBSTITUČNÍ TERAPIE
„ V posledních letech některá zdravotnická zařízení nabízejí substituční léčbu nebo metadonovou detoxikaci. Starší klienti, dlouhodobí toxikomani a klienti po mnoha neúspěšných léčbách si pravidelně docházejí pro substituční lék, který jim umožňuje vyhnout se nepříjemným abstinenčním příznakům a popřípadě si najít i zaměstnání. Dávky se pak lékař snaží snižovat až na nulovou hranici. Z této léčby bývají vyloučeni dospívající či mladí dospělí, lidé se zdravotními problémy, které to znemožňují, nebo ti, kteří k substituci ještě navíc užívají drogy.“ (Hajný in Vodáčková a kol., 2002, s. 435)

(Autorem textu je Mgr. Veronika Pánková, Pražské centrum primární prevence)

 

Soupis bibliografických citací:

CSÉMY, L., NEŠPOR, K. Léčba a prevence závislostí. Praha: PCP, 1996a
CSÉMY, L., NEŠPOR, K. Návykové látky – prevence a časná intervence. Praha: Ministerstvo zdravotnictví ČR,1996b
DE LEON, G., KOOYMAN, M.,NEVŠÍMAL, P. Terapeutická komunita pro drogově závislé I. Praha: NLN, 2004
HAJNÝ, M., KLOUČEK, E., STUCHLÍK, R. Akta Y – drogový problém versus rodina. Praha: Votobia, 1999
KUDRLE, S. Filosofie nucené odvykací léčby v kontextu nové trestněprávní úpravy.
NEŠPOR, K. Vaše děti a návykové látky. Praha: Portál, 2001    
RHODES, T. Terénní práce s uživateli drog. Boskovice: Albert, 1999
VODÁČKOVÁ, D. a kol. Krizová intervence. Praha: Portál, 2002

 


 

Situace a trendy na české drogové scéně

Publikováno v odborném časopisu Psychiatrie (číslo 3/2017)

Autoři: Barbora Orlíková, Pavla Chomynová, Kateřina Grohmannová, Viktor Mravčík (Národní ústav duševního zdraví, Klecany; Národní monitorovací středisko pro drogy a závislosti - ÚV ČR; Klinika adiktologie 1. LF UK a VFN Praha)

Plné znění článku naleznete na stránkách časopisu Psychiatrie ZDE

 

Výroční zpráva o hazardním hraní v České republice v roce 2016

Zprávu vydalo NÁRODNÍ MONITOROVACÍ STŘEDISKO PRO DROGY A ZÁVISLOSTI - SEKRETARIÁT RADY VLÁDY PRO KOORDINACI PROTIDROGOVÉ POLITIKY v září 2017.

Plná verze zprávy na stránkách NMS ke stažení ZDE

 

Evropská zpráva o drogách 2017

Evropské monitorovací centrum pro drogy a závislost (EMCDDA) zveřejnilo European Drug Report 2017. Zpráva obsahuje i údaje o situaci v České republice.

Zprávu European Drug Report 2017 a doprovodné materiály k ní si můžete stáhnout ze stránek Evropského monitorovacího centra pro drogy a závislost - EMCDDA. Tato souhrnná zpráva, popisující a srovnávající situaci v Evropě, je k dispozici ve 24 jazycích, včetně češtiny. Doplňujícími materiály jsou Statistický bulletin, zprávy o situaci v jednotlivých zemích (Country Reports) a přehledy podle drog (Perspectives on Drugs).
Situaci v České republice shrnuje Czech Republic, Country Drug Report 2017, která je k dispozici pouze v angličtině. Data se týkají roku 2015; byla poskytnuta českým Národním monitorovacím střediskem pro drogy a závislosti.

 

Výroční zpráva o stavu ve věcech drog v České republice v roce 2015

Zpráva vydaná v r. 2016 je v pořadí patnáctou výroční zprávou Národního monitorovacího střediska pro drogy a závislosti o drogové situaci v České republice.

Zpráva v plném znění na stránkách NMS ZDE

 

Výroční zpráva o realizaci protidrogové politiky hlavního města Prahy za rok 2015

Hlavní město Praha zveřejnilo na svých stránkách Výroční zprávu o realizaci protidrogové politiky za rok 2015.

Zpráva v plném znění na stránkách MHMP ZDE

 

Evropská zpráva o drogách 2016: Se změnami na drogových trzích se mění vzorce užívání a zdravotní rizika

PRAHA/LISABON, 31.05.2016 – Evropské monitorovací centrum pro drogy sleduje vývoj drogové situace v Evropě. V Evropské zprávě o drogách 2016 uvádí, že přetrvává vysoká nabídka nových psychoaktivních látek. Zpráva upozorňuje na návrat MDMA (extáze), nárůst zneužívání syntetických opioidů nebo metamfetaminu (pervitinu), nárůst počtu úmrtí v důsledku předávkování a lokální epidemie HIV v souvislosti s injekčním užíváním stimulancií. Česká republika čelí těmto výzvám také, ale úmrtnost na předávkování nebo výskyt HIV mezi injekčními uživateli drog jsou dlouhodobě velmi nízké.

Více informací na stránkách vláda.cz ZDE

Zpráva ke stažení na stránkách EMCDDA ZDE

 

Výroční zpráva o realizaci protidrogové politiky hlavního města Prahy za rok 2014

Zastupitelstvo hl. m. Prahy usnesením číslo 10/19 ze dne 5. 11. 2015 vzalo na vědomí Výroční zprávu o realizaci protidrogové politiky hlavního města Prahy za rok 2014.

Zpráva v plném znění na stránkách MHMP ZDE

 

Výroční zpráva o stavu ve věcech drog v České republice v roce 2014

Zpráva vydaná v r. 2015 je v pořadí čtrnáctou výroční zprávou Národního monitorovacího střediska pro drogy a závislosti o drogové situaci v České republice. Souhrn výroční zprávy byl vydán jako jedno z čísel časopisu Zaostřeno na drogy.

Více informací a plné znění zprávy na stránkách NMS ZDE

 

Evropská zpráva o drogách 2014 - trendy a vývoj

EMCDDA - Evropské monitorovací centrum pro drogy a drogovou závislost dne 4.6.2015 vydalo Evropskou zprávu o drogách 2014.

Zpráva přináší přehled drogové problematiky v Evropě na nejvyšší úrovni. Zabývá se nabídkou drog, jejich užíváním, souvisejícími problémy v oblasti veřejného zdraví a rovněž protidrogovými politikami a opatřeními.

Zpráva je dostupná také v čeké verzi na stránkách EMCDDA ZDE

 

 

 


 

Protidrogová politika: strategické dokumenty

 

Na stránkách Oddělení protidrogové prevence MHMP naleznete klíčové dokumenty protidrogové politky EU, ČR, MHMP:

Odbor zdravotnictví, sociální péče a prevence-protidrogová prevence

 

Akční plán protidrogové politiky hlavního města Prahy na rok 2017 s výhledem pro rok 2018ke stažení ZDE

 

Protidrogový akční plán EU na období 2017–2020 -ke stažení ZDE

 

Protidrogová politika hlavního města Prahy na období 2014 až 2020 - ke stažení ZDE

 

Akční plán protidrogové politiky hlavního města Prahy na období 2014 až 2016 - ke stažení ZDE

 

Národní strategie protidrogové politiky na období 2010 až 2018 - ke stažení ZDE

 

Revize Národní strategie protidrogové politiky na období 2010 až 2018

Usnesením vlády České republiky č. 1060 z 15. prosince 2014 byla schválena revize Národní strategie protidrogové politiky na období 2010-2018, v rámci které došlo k integraci politiky v oblasti hazardního hraní a prevence patologického hráčství a současně byla integrována strategie k omezení škod působených alkoholem. Ke stažení ZDE

 

Mezinárodní standardy prevence užívání drog
Mezinárodní standardy prevence užívání drog. Český překlad prvního vydání publikace UNODC, která vyšla v roce 2013 pod názvem International Standards on Drug Use Prevention, naleznete ke stažení na stránkách Národního monitorovacího střediska pro drogy a drogové závislosti ZDE

 

Deklarace Nové horizonty protidrogové politiky 2014 - Deklarace je výstupem setkání a diskuse nositelů rozhodovacích pravomocí a zástupců městských samospráv s pracovníky prevence, léčby, minimalizace rizik a prosazování zákona a se zástupci výzkumné obce z oblasti užívání návykových látek na konferenci (Nové) horizonty protidrogové politiky v středoevropských metropolích, jež proběhla ve dnech 25. - 26. 9. 2014 v hl. m. Praze.

Ke stažení ZDE


 

AT KONFERENCE 2017

AT konference 2017 proběhne ve dnech 4. - 8. 6. 2017 a to opět v prostorech Kongres hotelu Jezerka na Sečské přehradě. Letošní ročník se ponese v duchu "Zakázaných myšlenek v adiktologii".

Rádi bychom Vás upozornili, že byla spuštěna registrace účastníků a příspěvků. Upozorňujeme, že příspěvek přihlašuje vždy PRVNÍ autor, ostatní spoluautory prosíme o samostatnou registraci.

Termín pro přihlašování abstrakt na AT konferenci 2017 je 15. 1. 2017!
Termín pro přihlašování bez abstrakt na AT konference 2016 je 31. 5. 2017 (dále je registrace možná až na místě v dny konání konference).

Přihlašování na stránkách AT KONFERENCE ZDE

 

AT KONFERENCE 2016

Ve dnech 1.5.2016 - 5.5.2016 proběhla v prostorách Kongres hotelu Jezerka Seč AT konference 2016.

Program, evaluaci a prezentace z konference naleznete na stránkách at-konference.cz ZDE

 

CENA JAROSLAVA SKÁLY - Vyhlášení 2015

Cena Jaroslava Skály byla založena  v r. 2001 občanským sdružením SANANIM (dále  o.s. SANANIM)  a Společností pro návykové nemoci České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně (dále SNN), aby s trvalou připomínkou doc. MUDr. Jaroslava Skály, CSc., zakladatele české adiktologie a spolutvůrce české psychoterapie oceňovala významné publikační počiny v oblasti návykových poruch.
Cena byla udělována za roky 2000-2010, za rok  2011 a 2012 cena nebyla udělena. Nový status Ceny Jaroslava Skály vstoupil v platnost 1. ledna 2013 a podle něj byla cena vyhlášena a udělena za roky 2011-2012 a dále za rok 2014.
V souvislosti se změnou právní formy občanského sdružení SANANIM na SANANIM, zapsaný ústav, přechází členství v Radě Ceny Jaroslava Skály na skupinu zakladatelů a odbornou radu zapsaného ústavu SANANIM (personálně totožné s poslední správní radou občanského sdružení).

Výzva
1) Rada Ceny Jaroslava Skály, kterou tvoří zakladatelé a odborná rada SANANIM, z.ú. a výbor Společnosti pro návykové nemoci České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně (dále SNN), vyhlašuje výzvu k přihlašování a navrhování prací k ocenění v r. 2015.
2) Právo přihlásit práci k ocenění má každý individuální autor, hlavní autor práce více autorů nebo  vedoucí autorského týmu; zároveň je povinen zajistit dostupnost přihlášené práce přesným odkazem nebo předložením.  
3) Právo navrhovat práci jiných autorů k ocenění má každý člen o.s. SANANIM a každý člen SNN; zároveň je povinen zajistit dostupnost přihlášené práce přesným odkazem. Právo navrhovat se vztahuje i na členy Rady Ceny.
4) Přihlašovat a navrhovat  je možné:
a/    odbornou knižní publikaci, vydanou v r. 2014,
b/    odborný časopisecký článek, vydaný v r. 2014,  případně více článků téhož autora nebo autorského kolektivu,
c/    jiné autorské dílo z oboru adiktologie, zveřejněné v r. 2014.
5) Přihlášky a návrhy  se přijímají do 1.května 2015 na adrese uvedené na konci tohoto dokumentu.

 

Udělování Ceny Jaroslava Skály
1) Rada Ceny volí v tajném hlasování nositele Ceny ze seznamu přihlášených a navržených kandidátů.  
2) Rada může rozhodnout udělit druhé a třetí místo Ceny, případně čestné uznání, a to i v případě, že první  místo Ceny neudělí.
3) Cena a diplomy  budou předán představiteli Rady na výroční konferenci SNN v dubnu/květnu 2014 v Seči.

 

Adresa pro podávání návrhů a přihlášek:
Doc. MUDr. PhDr. Kamil Kalina, CSc.
SANANIM, z.ú.
Ovčí Hájek  2549/64A
158 00 Praha 13
Mail:   Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript   ; Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript
Pracovní mobil pro informace: 731 249 809

 

 


 

 

Seznam pražských organizací, které poskytují programy primární prevence naleznete ZDE

 

Doporučené lektory PP pro Prahu naleznete ZDE

 

Mapa služeb primární prevence v Praze ke stažení ZDE

 

Vybrané internetové poradny zaměřené na rizikové chování naleznete ZDE

 

Odkazy na stránky zabývající se problematikou závislostí naleznete ZDE

 

 

Aktualizováno (Čtvrtek, 26 Říjen 2017 14:31)

 
Facebook Image
Anketa
Souhlasili byste se zavedením školních uniforem na základních školách?