Home Závislostní chování
wellness centrum san antonio cialis koupit Patio drogy metairie la
seznam článků
Závislostní chování
Vznik, rozvoj a důsledky závislosti
Prevence
Pomoc a léčba
Výzkumy, zprávy
Strategicé dokumenty
Aktuality
Organizace, informace
Všechny strany

 

Pomoc a léčba - typy služeb

 

Aktuální adresář zařízení v ČR, která poskytují adiktologické služby, (s vyhledáváním dle typu služby a regionu), naleznete na stránkách Národního monitorovacího střediska pro drogy a drogové závislosti v rubrice Mapa pomoci


 

V současné době existuje v ČR ucelený systém péče o uživatele drog i jejich blízké, které jejich závislost zasahuje. Velmi důležitá je fungující vzájemná komunikace a spolupráce mezi jednotlivými zařízeními, poskytujícími různé druhy péče. Uvádím zde pouze jejich stručný přehled.
Formy intervence postupují chronologicky od prvního kontaktu klienta, přes léčbu, až po jeho podporu ve snaze znovu se začlenit do společnosti.

 

STREETWORK (terénní práce)
Nízkoprahový program harm reduction - snižování negativních dopadů. Hlavní náplní terénní práce je kontaktování klientů, výměna sterilního injekčního materiálu za použitý, distribuce kondomů a poskytování informací o bezpečném způsobu užívání. Pokud se terénnímu pracovníkovi podaří získat důvěru klienta, může ho případně nasměrovat k využívání jiných forem péče, nebo mu poskytnout informace o léčbě a další odborné pomoci.

 

KONTAKTNÍ CENTRA
Hajný in Vodáčková a kol. (2002, s.434): „Místa,kde lze zčásti anonymně měnit jehly, získat informace o léčbě a zdravotních rizicích. Mnohde bývá k dispozici zdravotní sestra či lékař. Kontaktní centra také často evidují zájemce o léčbu v dalších zařízeních a zprostředkují jejich přijetí. V některých probíhají i tzv. motivační skupiny, kde se scházejí ti, kteří o abstinenci uvažují, ale ještě se plně nerozhodli.“
Podle mého názoru, který jsem měla možnost konfrontovat při své stáži v pražském nízkoprahovém zařízení Drop in, je největší výhodou kontaktních center jejich anonymita (i když v prostředí menšího města je situace jistě komplikovanější). Domnívám se, že tato forma poskytování péče je velmi účinná v oblasti mírnění negativních dopadů užívání drog, ať už z hlediska předcházení zdravotním rizikům nebo psychologické podpory klientů, a tak  pozitivně ovlivňuje výskyt sociálně nežádoucích jevů ve společnosti.

Řada kontaktních center poskytuje pomoc a poradenství také rodinným příslušníkům, partnerům a osobám blízkým.

 

AMBULANTNÍ LÉČBA

Denní stacionář - intenzivní ambulantní program s celodenním programem. Určen pro klienty s funkčním rodinným a sociálním zázemím, kteří mají možnost se denně účastnit terapeutického programu.

AT ambulance - psychiatrické ordinace specializované na problematiku závislostního chování. Poskytují individuální léčebný i doléčovací program, v některých případech kombinovaný i s psychologickou terapeutickou pomocí.

 

ÚSTAVNÍ LÉČBA
Za indikaci k jejímu použití považují zejména:
•    stavy, u kterých je nutná nepřetržitá nebo průběžná asistence  zdravotníka (např. těžké odvykací syndromy, psychotické stavy, suicidální stavy)
•    těžké emoční a behaviorální problémy
•    vysoká rezistence vůči léčbě
•    nebezpečné nebo nevhodné přirozené sociální prostředí klienta
•    léčba je nařízena soudem nebo okresním úřadem
Autoři doporučují použít jednotlivé intervence a uzpůsobit délku hospitalizace individuálním, specifickým potřebám klientů. Léčba je hrazena pojišťovnou, obvykle se zde využívá psychoterapie, poradenství, v některých případech farmakoterapie.

 

TERAPEUTICKÉ KOMUNITY
 „Terapeutická komunita pro závislé je bezdrogová modalita (rezidenční léčby – pozn. autorky) využívající jedinečný sociálně psychologický přístup k léčbě drogové závislosti. Jejím charakteristickým prostředím je společné komunitní bydlení. Terapeutické komunity nabízejí širokou škálu služeb zahrnujících služby sociální, psychologické, vzdělávací, lékařské, právní a sociálně právní. Tyto služby jsou ale koordinovány v souladu s tradičním přístupem rezidenční terapeutické komunity.“ (De Leon, 2002, s.134)


DOLÉČOVACÍ CENTRA - Následná péče
„Doléčovací centra poskytují škálu služeb pro klienty, kteří prošli léčbou ústavní nebo v terapeutické komunitě. Obvykle jde o poradenství, skupinovou terapii, klubovou činnost, sociální rehabilitaci a chráněné bydlení. Zvláště klienti, kteří se vracejí zpět do původního prostředí – podobných rodinných vztahů, situace bez přátel, bez zaměstnání, tuto pomoc nezbytně potřebují, aby bez drog vydrželi.“ (Hajný in Vodáčková a kol., 2002, s. 435)
Domnívám se, že návrat do skutečného života je pro abstinující uživatele mnohdy těžší než samotná léčba. Často je nutné, aby zpřetrhali všechny své sociální kontakty, odešli trvale z prostředí, ve kterém užívali drogy, a vytvořili si zcela nový životní styl. To je situace, která by byla zcela jistě traumatická i pro člověka, který za sebou nemá problémy se závislostí, o to je to těžší s tímto handicapem. Velké procento problémových uživatelů nemá dokončenou střední školu, velmi často právě po ukončení léčby musí řešit důsledky trestné činnosti, které se dopouštěli v době drogové kariéry, splácet dluhy, zachraňovat poškozené vztahy s rodinou, hledat si zaměstnání atd. K tomu všemu se přidružuje nízké sebehodnocení, pocit promarněného času (často i několika let) na drogách, nepřipravenost řešit každodenní situace bez pomoci intoxikace. Z těchto důvodů je role doléčovacích center nezastupitelná.

 

SUBSTITUČNÍ TERAPIE
„ V posledních letech některá zdravotnická zařízení nabízejí substituční léčbu nebo metadonovou detoxikaci. Starší klienti, dlouhodobí toxikomani a klienti po mnoha neúspěšných léčbách si pravidelně docházejí pro substituční lék, který jim umožňuje vyhnout se nepříjemným abstinenčním příznakům a popřípadě si najít i zaměstnání. Dávky se pak lékař snaží snižovat až na nulovou hranici. Z této léčby bývají vyloučeni dospívající či mladí dospělí, lidé se zdravotními problémy, které to znemožňují, nebo ti, kteří k substituci ještě navíc užívají drogy.“ (Hajný in Vodáčková a kol., 2002, s. 435)

(Autorem textu je Mgr. Veronika Pánková, Pražské centrum primární prevence)

 

Soupis bibliografických citací:

CSÉMY, L., NEŠPOR, K. Léčba a prevence závislostí. Praha: PCP, 1996a
CSÉMY, L., NEŠPOR, K. Návykové látky – prevence a časná intervence. Praha: Ministerstvo zdravotnictví ČR,1996b
DE LEON, G., KOOYMAN, M.,NEVŠÍMAL, P. Terapeutická komunita pro drogově závislé I. Praha: NLN, 2004
HAJNÝ, M., KLOUČEK, E., STUCHLÍK, R. Akta Y – drogový problém versus rodina. Praha: Votobia, 1999
KUDRLE, S. Filosofie nucené odvykací léčby v kontextu nové trestněprávní úpravy.
NEŠPOR, K. Vaše děti a návykové látky. Praha: Portál, 2001    
RHODES, T. Terénní práce s uživateli drog. Boskovice: Albert, 1999
VODÁČKOVÁ, D. a kol. Krizová intervence. Praha: Portál, 2002