Home Závislostní chování
wellness centrum san antonio cialis koupit Patio drogy metairie la
seznam článků
Závislostní chování
Vznik, rozvoj a důsledky závislosti
Prevence
Pomoc a léčba
Výzkumy, zprávy
Strategicé dokumenty
Aktuality
Organizace, informace
Všechny strany

 

* Prevence v adiktologii
 
Prevence v adiktologii, tzn. prevence závislostního chování, zahrnuje všechny aktivity působící preventivně v oblasti užívání návykových látek a tzv. nelátkových závislostí. V primární prevenci je, krom prevence užívání nelegálních návykových, kladen velký důraz na prevenci užívání legálních návykových látek, tj. alkoholu a tabáku, zvláště pak v cílové skupině dětí školního věku. V této oblasti se často dostáváme na hranici indikované prevence a včasné intervence. Prevence nelátkových závislostí se věnuje oblasti gamblingu, hraní PC her apod.

1.    Nespecifická primární prevence
se zaměřuje na posílení vlastního sebehodnocení, zájmu o vlastní zdraví, dovednost odmítnout, posilování zdravých vztahů s vrstevníky, rodinou i autoritami, otevřenost a komunikaci, schopnost dosahovat naplňujících emocí bezpečným způsobem a další.

2.    Specifická primární prevence
a/    Všeobecná primární prevence seznamuje různorodou formou (edukace, trénink, zážitkové metody) s riziky vyplývajícími z užívání návykových látek i nelátkových závislostí, podává objektivní informace, nezastrašuje.
b/    Selektivní a indikovaná primární prevence se zaměřuje na depistáž a následnou skupinovou a individuální práci s rizikovými jedinci a skupinami. Obzvlášť v případě užívání legálních návykových látek (alkohol, tabák) a nelátkových závislostí (především hraní PC her) se často stírá hranice mezi indikovanou prevencí a včasnou intervencí. Vhodné je použít některý ze screeningových nástrojů (např. Preventure, Unplagged) pro indikaci a další práci s rizikovou skupinou.

Autorem textu je Mgr. et MgA. Markéta Čermáková, PCPP

 

 

* Prevence zneužívání návykových látek

Prevence zneužívání návykových látek je téma, které zahrnuje velmi široké spektrum aktivit. Jejím cílem je zmírnit škody působené návykovými látkami. To znamená, že se snaží nejenom zabránit vzniku závislosti, ale působí i při jejich průběhu. Uplatňuje se na úrovni rodiny, školy, obce i celospolečenské.
„Někdy se v souvislosti s návykovými látkami hovoří pouze o prevenci vzniku závislosti na nich. Takové pojetí prevence by bylo příliš úzké. Světová zdravotnická organizace místo toho hovoří o prevenci problémů působených alkoholem (nebo jinými návykovými látkami). Nejde totiž jen o to, předcházet vzniku závislosti, ale i o to, předcházet řadě dalších škod, které jsou na závislosti vázány. Příkladem mohou být dopravní nehody pod vlivem návykových látek, předávkování u dospívajícího, který s drogami experimentuje, nebo toxické psychózy po halucinogenech, které nezřídka postihují i lidi, kteří nejsou na drogách závislí. Cílem prevence je tedy předcházet všem škodám působeným návykovými látkami včetně vzniku závislosti.“  (Nešpor, Csémy, 1996b, s.6)
Mezi v ČR realizovanými preventivními programy můžeme uvést přednášky ve školách, informační kampaně, peer programy, snižování dostupnosti návykových látek, léčbu nebo mírnění následků  a mnoho dalších. Zaměřila jsem se dále především na prevenci v rámci rodiny, na ty faktory, které mohou posílit riziko vzniku závislosti a na ty, které naopak přispívají k jeho snížení:

•    Jsou to především způsoby projevování zájmu, schopnost získat si důvěru dítěte. Je třeba věnovat mu pozornost, naslouchat jeho problémům. Nechat ho projevovat jeho názory. Součástí prevence je informovanost o návykových látkách, je třeba se tomuto problému nevyhýbat, ale umět o něm s dětmi diskutovat. Poskytnout jim příklad vyváženého životního stylu, možnost najít si hodnotné záliby. Ideální výchovný styl je vřelý a středně omezující. Nejlépe jsou na tom děti z rodin, kde dostávají lásku, zájem a pozornost, ale kde také existuje řád a předvídatelné prostředí. Považuje za prospěšné nabídnout dětem dobré hodnoty a vzory, například postoj k alkoholu a jiným návykovým látkám v rodině ovlivní postoje dospívajících v budoucnu. Je třeba dítě podporovat, aby bylo zdravě sebevědomé, pokud si váží samo sebe a svého zdraví, dokáže spíše odmítat a spíše dosahuje svých cílů. Dobrá spolupráce mezi dospělými, kteří se o dítě starají, pronikavě zvyšuje naději na úspěch.

Způsob prevence se také liší podle věku dítěte:


•    V prenatálním období je zapotřebí pečovat o tělesné zdraví, vyhýbat se návykovým látkám, včetně alkoholu a tabáku, dbát na dobrý psychický stav matky. (Nešpor, 2001) Plod v prenatálním období velmi citlivě reaguje na psychický stav matky, zejména vnímá stres, který prožívá. Jestliže matka užívá k překonání stresu tlumivé látky, přenese se tato informace i na plod a dojde k imprintu, kódu, vzoru, jak řešit zátěžové situace. Tento vzor se může uplatnit pokud se jedinec v budoucnu setká se stejně působící látkou, zažije sice nový, ale také již dávno poznaný efekt. Pozitivní zpětná vazba může posilovat vznik návyku (Kudrle).
•    Dalším důležitým obdobím vývoje dítěte je novorozenecký a kojenecký věk, Nešpor (2001) považuje za vhodný častý fyzický kontakt, dlouhodobé kojení, citlivé a pohotové reagování na potřeby dítěte, bezpečné, předvídatelné a podnětově dostatečně bohaté prostředí.  
•    V batolecím období je vhodné trpělivě a důsledně vymezovat hranice toho, co je možné a co ne.
•    V předškolním věku je třeba komunikovat s dítětem kongruentně, tak, aby byla slovní a mimoslovní část sdělení v souladu, poskytovat vřelost a dostatek času. Obraz světa, který rodiče nabízejí, by měl odpovídat skutečnosti a usnadnit fungování. V tomto věku se dítě musí naučit vytvářet sociální kontakty mimo rodinu, respektovat normy, hranice a nutná omezení, osvojovat si první sociální role.
•    V mladším školním věku by rodiče měli zabránit dostupnosti návykových látek v rodině. Je třeba dbát na to, aby se dítě pohybovalo pokud možno v bezpečném prostředí a aby byl zajištěn přiměřený dohled.
•    V dospívání povzbuzovat ke kvalitním zájmům a zálibám, umožnit rozvoj jeho schopností a nadání, ale zároveň na něj neklást nerealistické nároky. Prohlubovat svoji znalost pozitivních alternativ k návykovým látkám. Všestranně rozvíjet osobnost dospívajícího a připravovat ho na život mimo rodinu. Získávat dovednosti v oblasti sebeuvědomování, relaxace, autoregulace. Schopnost předvídat následky svého jednání, mediální gramotnost (Nešpor, 2001). Tento výčet ideálních dovedností se dá pojmout jako doporučení, neboť v praxi bude zřejmě velmi obtížné splnit všechny nároky kladené na výchovu.

Stuchlík (1999, s. 40) zmiňuje ve společnosti vžitou představu uživatele drog: „Do říše bájí patří obraz uživatele drog  jako špinavého, pološíleného bezdomovce neurčitého věku a pohlaví, který se potuluje na okraji společnosti. Současní uživatelé jsou převážně šestnáctiletí až dvacetiletí mladí lidé. Většinou studenti středních škol, dosud bez jakýchkoliv potíží ve studiu nebo doma. Čistí, upravení, o drogách dobře informovaní. Statistiky uvádějí, že každý třetí středoškolák zkusil marihuanu. Odhaduje se, že pervitin vyzkoušelo 30-40% středoškoláků. Statisticky je pravděpodobné, že značná část rodičů by mohla zjistit, že se potomek nějakým způsobem o drogy „otřel“ (ať už formou jednorázového experimentu, krátkodobým občasným konzumem nebo jinak).“
Je nezbytné neustále zvyšovat povědomí většinové společnosti o drogové problematice, protože je zjevné, že dnes se tento problém týká opravdu všech, ne pouze specifické úzké skupiny obyvatel.

Autorem textu je Mgr. Veronika Pánková, PCPP

 

* Prevence ve školách a školských zařízeních

 

Metodické doporučení MŠMT k primární prevenci rizikového chování u dětí, žáků a studentů ve školách a školských zařízeních naleznete ZDE

 

Publikace Jak ve škole vytvořit zdravější prostředí nabízí stručný souhrn základních informací k tématu školní drogové prevence, souhrn toho co bylo prokázáno jako efektivní a navíc také informace o tom jak a proč prevenci vyhodnocovat. Obsahuje nejen informace o tom jak připravit, naplánovat a realizovat školní program prevence užívání drog, ale i řadu praktických pomocných návodů a nástrojů k jejich realizaci. Výjimečná je především proto, že nabízí stručné informace a jednoduché nástroje pro evaluaci programu či vyhodnocení aktuální situace.

Elektronická verze publikace ke stažení na stránkách NMS ZDE

Publikace Evropské standardy kvality v oblasti prevence: stručný průvodce - Tuto verzi stručného průvodce k Evropským standardům kvality v oblasti protidrogové  prevence  připravili  Angelina  Brotherhoodová  a  Harry  R.  Sumnall  a financovalo ji centrum EMCDDA. Cílem  tohoto  průvodce  je  zpřístupnit  praktické  informace  ohledně  standardů kvality v oblasti protidrogové prevence. Zahrnuje popis osmi fází cyklu protidrogové prevence spolu se sebereflexivním kontrolním seznamem, který lze použít při plánování a implementaci aktivit v oblasti protidrogové prevence.

Elektronická verze publikace ke stažení na stránkách NÚV ZDE